Recenze: Dvůr mrazu a hvězd

Anotace:  Feyre, Rhysand a jejich nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvora i válkou zničené země. Ačkoli lidské královny i vílí vládci kují pikle, ve Velarisu alespoň na chvíli nastala sváteční atmosféra. Blíží se totiž oslavy zimního slunovratu. A právě v okamžicích klidu a míru se ukáže, že některé rány ještě nejsou úplně zahojené... Feyre čeká dlouhá cesta plná napětí, vášně, intrik a politikaření, než opravdu zavládne mír.

Feyre, Rhysand a jejich nejužší kruh se už těší na odpočinek v podobě volna v období svátků zimního slunovratu. Po náročné obnově zničeného Nočního dvora by si to všichni zasloužili. Jenže je potřeba udělat ještě tolik věcí... lidské - před svou proměnou - královny někam zmizely, nikdo si není jistý tím, jaké mají ostatní panovníci úmysly a ani tím, zda nově uzavřený mír vydrží. Všichni se ale shodují na jednom - chce to čas. A je důležité najít si chvilku i na rodinu. A tak se všichni sejdou na oslavu slunovratu. Ještě předtím ale musí Feyre všem svým přátelům i druhovi vybrat dárky, přesvědčit svou lehce nepříjemnou sestru Nestu, aby se také zúčastnila a vyřešit spoustu jiných věcí týkající se jejího nového života. Zdá se, že koncem války její cesta plná politikaření a intrik nekončí...

,,Musím tvořit, jinak by to všechno bylo k ničemu. Musím tvořit, jinak bych se samým zoufalstvím zhroutila a už nikdy nevylezla z postele. Musím tvořit, protože to vše nedokážu jinak vyjádřit. Je to těžké a bolí to, ale kdybych měla přestat, kdyby měly můj stav nebo vřeteno umlknout... v Nicotě by nezářila Naděje." 

Feyre našla svou pravou lásku, ale bohužel si Rhyse moc neužije. Jak kvůli svému přeplněnému rozvrhu, tak kvůli tomu jeho. Těší se na slunovrat stejně jako ostatní, přemýšlí o tom, co bude dál, poznává samu sebe. Jde vidět, že je po všech těch útrapách konečně šťastná. 

Rhys má v této knize své kapitoly. Pokud jste tuto postavu milovali stejně jako já, bude určitě nadšení. Dozvíme se něco z jeho života. A dojde i na jeho návštěvu vladaře Jarního dvora. Už jen kvůli střetu mezi Rhysem a Tamlinem bych si tuto knihu pořídila.

Prostor dostal i Cassian, což byl za mě krok správný směrem. V původní trilogii jsme se o něm totiž moc nedozvěděli - myslím tím nějaké osobnější informace. Tady to autorka alespoň částečně napravila. 

,,Už měsíce nic necítila. Byly dny, kdy pořádně nevěděla, kde je a co udělala. Míjely rychle a přitom jako by neměly konce."

Pokud se ptáte, zda dojde na rozhovor Cassian versus Nesta, tak ano. Jestli vás zajímá, zda se dozvíte, co se nejstarší sestře Archronové honí hlavou, tak ne. Tedy... částečně. Věřte mi ale, že z toho, co nám tu Sarah J. Maas prostřednictví krátké Nestiny kapitolky řekne, budete spíš zmatení, než že by se vám konečně "rozsvítilo". 

,,Mám ji ráda, protože ji má ráda jen hrstka lidí. Mám ji ráda, protože není lehké s ní vyjít ani jí porozumět." 

Jestli jste fanoušky Mor, tak ani na ni autorka nezapomněla. Líbilo se mi, že jsem skrze její vypravování mohla alespoň částečně pochopit, co se v ní odehrává.

Autorka opět přešla na vyprávění příběhu z pohledu třetí osoby. U Feyre sice zachovala ich-formu, i Rhysovy kapitoly jsou napsány tímto stylem, ale u ostatních postav je vše v er-formě. Bylo to malinko zvláštní, ale brzo jsem si zvykla. Z ohledem na to, že většinu knihy zabírá příběh Feyre a Rhyse, jsem na er-formu musela přecházet jen občas na krátkou chvilku. Problém mi to nedělalo.

Co se týče pověstných postelových scén Sarah J. Maas, rozhodně se nedá říct, že by tu o ně byla nouze. Nevím - můžete to vnímat jako varování, ale tak to není myšleno. Za mě to k této sérii už tak nějak patří.

,,Díky tobě jsem neskutečně šťastná. Můj život je šťastný a nikdy nepřestanu být vděčná za to, že jsi jeho součástí."

Dvůr mrazu a hvězd nemá žádnou větší zápletku! Je to prostě takový sváteční příběh - úryvky z běžného života postav, dalo by se říct že sbírka bonusových kapitol. Ano, jsou tam určité klíčové momenty, ale rozhodně nečekejte, že se někdo vydá na epickou výpravu s cílem zachránit svět. Potom byste byli zklamaní. Osobně jsem od knihy ani něco takového nechtěla - kdyby se autorka rozhodla, že přece jenom přidá více akce a napětí, nezlobila bych se. Z tohoto "konečného výsledku" ale nejsem ani trochu zklamaná.

Kniha se četla skoro sama. Jelikož je Dvůr mrazu a hvězd na obvyklá veledíla Sarah J. Maas i nezvykle krátký, za chvilku nebylo co řešit.

,,Na hvězdy, které naslouchají... a na sny, které se plní."

Pokud máte předchozí tři díly série už za sebou, pustit se do Dvoru mrazu a hvězd vám vřele doporučuji. Je to taková milá, doplňková kniha, jejímž prostřednictvím se můžete alespoň na chvíli vrátit do starého známého světa a nakouknout do života svých oblíbených hrdinů. Musíte ovšem počítat s tím, že se opravdu jedná o povídkovou knihu, ne plnohodnotný román, na jaký jsme u Sarah zvyklý.

Dle mého názoru má Dvůr mrazu a hvězd sloužit jako takové překlenutí mezi příběhem z pohledu Feyre a knihami ostatních postav, které mají po této čtvrté v pořadí následovat. Zda se to povedlo, posoudím, až se mi do ruky dostane Dvůr stříbrných plamenů. 

Hodnocení: